Kočkovité šelmy nás svým trochu tajemným chování dokáží opravdu fascinovat. Stačí se jim podívat do očí a přeběhne vám přes záda mráz. O velkých kočkách to platí pochopitelně dvojnásob. Pokud by se člověk podíval opravdu zblízka do očí například tygra ussurijského, asi by to neodnesl jen zchladlými zády. Tento druh tygra může vážit až tři sta kilogramů. Dalo by se říci, že váží jako jedna čtyř až pětičlenná lidská rodina. Tím se také dostává na první místo ve velikosti mezi kočkovitými šelmami.
§  Tygr ussurijský nebo také sibiřský má třikrát lepší sluch nežli člověk.
§  Nejraději loví za soumraku a za úsvitu, protože i jeho zrak je téměř dokonalý.
§  Jeho tesák měří stejně, jako lidský prst.

Člověka loví jen výjimečně

Jeho zajímavé zbarvení mu příroda věnovala proto, aby pruhy mátl svou kořist. Žíhání totiž připomíná trávu a stíny. S pruhy na tygrově srsti je to podobné jako u zeber. Také neexistují dva jedinci se stejným zbarvením. Na svou kořist vydrží tygr ussurijský trpělivě čekat. Musí vát i příznivý vítr, aby neprozradil kořisti jeho pach. Pak se tiše přiblíží a zezadu nečekaně zaútočí. Stačí jedno zakousnutí do krku a oběd může začít. Pak tygr většinou svou oběť zahrabe a později se k ní vrací.

o   Toho, že tygr loví zezadu, využívají někteří domorodci, kteří žijí v jejich blízkosti.
o   Nasadí si masku na zadní část hlavy a doufají, že na ně tygr nezaútočí.
Člověka ale napadá velice zřídka. Většinou jen ve chvíli, kdy je tygr zraněný nebo už příliš starý. Přeci jen neumí člověk utíkat tak rychle jako například zajíc, proto bývá snazší kořistí. Tygr většinou žije osaměle. Jen při páření pár tráví několik dnů pohromadě. Po čtyřech měsících se samici narodí dvě až pět slepých mláďat, která si v jednom roce dovedou už ulovit drobnou kořist. Naprosté samostatnosti dosahují ve dvou letech.